70 oslavy osvobození Kroměříže

Je 4. května 1945.  K opevněnému a dobře střeženému městu Kroměříž se přesto blíží jednotky královské rumunské armády. Německé  jednotky mobilizují poslední síly a vybavení, aby ještě v posledních okamžicích zachránily co se dá. Tedy holé životy a šanci vrátit se zpět do Německa.  Padnou- li do rukou Rusů a jejich spojenců čeká je nelidské zacházení a smrt hladem v sibiřských gulazích. Cíl je tedy jasný. Probít se na západní frontu. Na to mají necelé 4 dny. Pak  nastane kýžený 6 let očekávaný ,,Mír „.

Vraťme se ale zpět do reality dnešních dnů. Je ráno 3.10.2015, krásný slunečný den a vyjíždím z Bystřice pod Hostýnem směrem na Kroměříž. Času je málo, protože mi ujel kýžený spoj cca 0 2 minuty, tak jsem musel jet dalším . Je to docela nepříjemné, jelikož jsem chtěl udělat pár pěkných fotek, ale nyní to již nepůjde. Buď muset stát někde vzadu  a o focení si mohu nechat jen zdát.  Vlak nabírá v Hulíně 10 min zpoždění, české dráhy opět nezklamaly, jako vždy když někam spěcháte. Začínám přemýšlet o návratu, když se vlak rozjíždí.  Je 8:45 když přijíždíme do Kroměříže. Slyším první výstřely. Tak konec, již to začalo. Pocit smutku a naštvanosti mi prolítává dokola hlavou a do toho ještě nějaký otravný bezdomovec chce půl sta na polívku. Tak to už je vrchol všeho, odbývám ho slovy o zdechlé lůze a ať táhne makat a pár drobných  jsem hodil do kolejiště (cca 5-8 kč v korunách a dvoukorunách) . Rychle pospíchám  kolem autobusového nádraží k řece Moravě  a k pěší lávce, když vidím po obou stranách davy lidí. Zvolňuji  a chci odejít .Co taky tam ?Ukázka je na železničním mostě vzdáleném cca 100 metrů. Nic neuvidím a když to budu fotit bez stativu bude to o ničem. Obracím se tedy zády a jdu zpět, když slyším a posléze vidím  jet motorák směrem na Zborovice, kde je ukázka . Záblesk v hlavě okamžitě nálada na 100%,  kde je vlak jsou i koleje, kde jsou koleje je most a na mostě se bojuje . Sahám tedy do torny a vytahuji oba fotoaparáty a převlečník lámaná skála a kšiltovku palmenmuster. ( tyto věci nosívám od dob kdy jsem jezdil sám po těchto akcích jako účastník bojů). Nu vida jsem u mostu, ukázka zatím je v zahřívací části,  rumunský průzkum dostává na zadek a v ukázce se mihne dlouholetý  známý (Sep). Sepe prosím můžu zde byt s vámi .Sep váhavě přikyvuje má oprávněný požadavek. Nepolezeš přímo do ukázky!Radostně kývám a jsem šťastný jako blecha. Vy posuďte sami, zda námaha stála za popisované peripetie.

http://rc-expedice-vk.rajce.idnes.cz/70_oslavy_osvobozeni_Kromerize